Armáda bojující za naše životy – Imunita

03.02.2021

Statečná armáda. Armáda nasazující své životy. Její jediným úkolem je bránit Systém. Ano, ten nejkrásnější a nejúžasnější Systém. Systém pod jménem Člověk.

A proto naši "vnitřní vojáčci" dennodenně nasazují životy v nekonečné bitvě s nepřítelem jménem "patogeny". Těm velí zrůdné bakterie, po jejich boků jdou viry, následují je protista a houby. Kdo jsou tito "vnitřní vojáčci"? To zjistíte v tomto článku.

Nespecifická imunita

K nespecifické imunitě patří již kůže, jež sama o sobě má baktericidní účinky (zabíjí bakterie). Poté například žaludek, ve kterém kyselina chlorovodíková (mimochodem nejsilnější kyselina na světě) ničí patogeny. No a taky sliznice.

Hlavní podstatu nespecifické imunity tvoří však fagocytující buňky. Ty mají schopnost pod jménem fagocytóza, která jim umožňuje pohlcovat choroboplodné mikroorganismy, mrtvé buňky a jejich částice. Celá je zesílená zvláštními bílkovinami, které označí cizorodý materiál. K fagocytujícím buňkám patří monocyty, granulocyty a makrofágové.

K napomáhajícím mechanismům patří také zánět. Ten je vlastně reakcí na mechanické či chemické poškození tkáně nebo vniknutí infekce. Kvůli větší propustnosti kapilár a chemotaxi k místu zánětu pronikají fagocytující buňky. Kvůli tomu, že v místě zánětu je často zničená nejen infekce, ale i vlastní tkáň, vzniká hnis.

Ještě sem zařádíme horečku. Kvůli stoupání teploty těla se zvyšuje účinnost imunitního systému. Horečce dávají vzniknout pyrogeny. Ty uvolňují leukocyty (bílé krvinky), které následně působí na termoregulační centrum v hypothalamu.

Imunitě taktéž napomáhá fakt, že virem napadené buňky uvolňují interferony, které potlačují virovou nákazu. (Jejich dalším úkolem je omezování růstu nádoru.)

Specifická imunita

Specifická imunita se od nespecifické liší tím, že rozpozná jednotlivé antigeny a podle toho se následně zachová. Celá je zajišťována lymfocyty (2. nejpočetnější typ bílých krvinek). Těch jsou dva druhy.

Prvním jsou B-lymfocyty, které se vytváří z buněk kostní dřeně a poté se upravují v lymfoidní tkáni v mízních uzlinách a slezině. Poté probíhá dělení, neboli proliferace. Přičemž jedna část vzniklých lymfocytů zodpovídá za humorální (neboli látkovou) imunitu a druhá za imunologickou paměť. Humorální imunita je založena na reakci antigenu s protilátkou. (Antigen spustí imunitní systém a lymfocyty začnou vyrábět protilátku.) Imunologická paměť zase na paměťových buňkách, které si informace o patogenu či antigenu ponechají. Po jejich dalším vniknutí do organismu se protilátky vytvářejí rychleji a ve větším množství.

Dalším druhem jsou T-lymfocyty, které také vznikají z buněk kostní dřeně, ale narozdíl od B-lymfocytů jsou upravovány v brzlíku. (Kvůli tomu se i tak jmenují - brzlík latinský je "thymus".) Za úkol mají buněčnou imunitu. Tyto lymfocyty ničí jak cizí buňky, tak i vlastní pozměněné (nádorové, napadené viry). Samy o sobě netvoří protilátky, ale stimulují B-lymfocyty, které to dělají za ně.

Imunita - vrozená x získaná

Vrozenou imunitou chápeme přestup protilátek z matky přes placentu na dítě. (To znamená, že novorozenec je odolný proti všemu, čemu je jeho matka.)

Je však i získaná imunita. Ta může být jak přirozená ( protilátky se získají po prodělání nemoci), tak i umělá (pomocí očkování - tzv. imunizace).

Imunizace

Imunizace nastane tehdy, kdy je jedinec vystaven působení látky, která posiluje jeho imunitní systém. Máme 2 druhy imunizace.

Prvním typem je aktivní. Při ní se očkováním do těla vpraví oslabené viry nebo bakterie, proti kterým si tělo vyrobí protilátky. Tato imunizace je dlouhodobá, nekdy i celoživotní.

Dalším je pasivní, při níž jsou do těla vpravené již hotové protilátky. Pasivní imunizace je již krátkodobá.

Poruchy imunitního systému

Jednou ze zajímavých poruch je alergie. Ta přijde, když tělo reaguje na něco neškodného (například pyl) spuštěním silných obranných opatření.

Když imunita nefunguje, jak má, může nastat i autoimunitní onemocnění. Při ní imunitní systém útočí na buňky vlastního těla, protože je nedokáže rozpoznat.

Zdroje

https://www.medicalnewstoday.com/articles/320101#immunity 

https://www.unium.cz/materialy/uk/lfp/specificka-imunita-m18380-p1.html 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Imunitn%C3%AD_syst%C3%A9m 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Protil%C3%A1tka 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Imunizace 

https://www.wikiskripta.eu/w/Imunitn%C3%AD_syst%C3%A9m 

Literatura

Ivan Novotný, Michal Hruška: Biologie člověka pro gymnázia, Fortuna, Praha, 2015

Jan Nejedlík, Ivo Staník: Chcete se dostat na lékařskou fakultu? 2.díl - biologie (3. vydání), SOKRATES, Brno, 2020

Markéta Křivánková: Somatologie - Učebnice pro střední zdravotnické školy (2. vydání), GRADA, Praha, 2019


DALŠÍ ČLÁNKY: