Galaxie našeho mozku – neurony

26.04.2021

Každý z nás si v hlavě nese svůj jedinečný vesmír. Vesmír vjemů, pocitů, myšlenek, emocí,.. Vesmír našeho života. A tak jako vesmír tvoří galaxie, tvoří náš mozek neurony. Právě neurony jsou zodpovědné za fungování tohoto vesmíru. Právě neurony řídí všechny pochody v našem tělem. Právě neurony nám přináší dar poznání světa. A právě neurony dávají vzniknout mysli.

Základní informace

Neurony jsou základní jednotkou nervové soustavy. [1] V mozku jich máme přibližně 100 miliard. [1] Jejich úkolem je přijímat signály, reagovat na ně a šířit je dál po synapsích. Právě tyto interakce nás dělají lidmi.

Stavba neuronu

Neuron sestává z těla a výběžků. Tělo (též soma, cyton) je tou částí neuronu, která podmiňuje šíření vzruchu. Obsahuje jádro a další důležité buněčné organely.

Z těla vyrůstají výběžky - axony a dendrity. Axony (též neurity) jsou dlouhé (někdy i přes 1 metr) a u neuronů jsou pouze po jednom. Vedou vzruch od těla neuronu a transportují látky. Jsou kryté myelinovou pochvou. Dendrity jsou na druhou stranu krátké a často bohatě větvené. Vzruch přijímají.

Šíření signálu

Hlavní funkcí neuronů je šíření signálu. K tomu využívají akčních potenciálů, které spouštějí chemické i elektrické synapse. Pokud se signál zrovna nešíří, pak jde o potenciál klidový. Nyní se na tyto pojmy podíváme blíže.

V klidovém potenciálu je na vnitřku a vnějšku membrány neuronu nerovnoměrné rozložení iontů a náboje. Vně buňky je kladný náboj a vyšší koncentrace sodných iontů, uvnitř náboj záporný a vyšší koncentrace draselných iontů. Hodnoty napětí v klidovém potenciálu se pohybují v rozmezí -50 mV až -90 mV. Rovnováze dávají vzniknout chemická i magnetická síla - zpočátku se kladné ionty pohybují po koncentračním spádu (síla chemická), pak na ně působí síla elektrická, která ionty přitahuje zpět.

Při podráždění neuronu se zvyšuje propustnost membrány pro sodné kationty. Ty následně vnikají dovnitř neuronu, což způsobí změnu rozložení náboje na membráně. Poté dojde k depolarizaci membrány, čímž vzniká akční potenciál. Ten je charakteristický principem "vše, nebo nic" - buď vznikne nebo ne. Šíří se bez změny vlastnosti a bez zeslabení signálu.

Signály se šíří pomocí synapsí. Jde o spojení dvou neuronů či smyslové buňky a neuronu. Tyto dvě buňky se ale navzájem nedotýkají - mezi nimi je tzv. synaptická mezera. Známe dva druhy synapsí - synapsí elektrickou a synapsí chemickou.

Chemická synapse je tím nejčastějším typem synapse. Komunikace je zajišťována pomocí neurotransmiterů (= "chemičtí poslové"). Neurotransmitery mohou akční potenciál jak způsobit, tak přerušit.

Elektrická synapse není v lidském těle tolik častá a je rychlejší, protože umožňuje přímý tok elektrického proudu. Je funkční oběma směry, poněvadž jde pouze o kanál, kterým přecházejí ionty. Najdeme ji například v srdci.

Typy neuronů

PODLE FUNKCE

Podle funkce neurony rozdělujeme na senzitivní neurony, motorické neurony a interneurony.

Senzorické neurony nám zprostředkovávají smyslové vjemy jako zrak, hmat, sluch, čich, atd. Na rozdíl od neuronů CNS (= centrální nervový systém), senzitivní neurony musí být aktivovány vnějším činitelem jako světlo, zvuk, změna teploty, atd.

Motorické neurony hrají velmi důležitou roli v pohybu. Jsou zprostředkovatelem komunikace mezi míchou či mozkem a svaly.

Tím nejběžnějším typem neuronů jsou interneurony. Tyto neurony zprostředkovávají přenos informace mezi senzorickými neurony, motorickými neurony a CNS.

PODLE MORFOLOGIE

Podle morfologie rozlišujeme neurony unipolární, bipolární, pseudounipolární a multipolární.

Unipolární neurony obsahují jenom axon.

Bipolární neurony obsahují jeden axon a jeden dendrit.

Pseudounipolární neurony obsahují pouze jeden axon, který však má funkcí jak dendritu, tak axonu. Axon se po krátkém průběhu rozděluje ve tvaru písmena T v kratší centrální a delší periferní výběžek.

Multipolární neurony obsahují jeden axon a mnoho bohatě větvících se dendritů.

PODLE DÉLKY AXONU

To dělení se moc nepoužívá a není přesně definované. Neurony s dlouhým axonem se řadí mezi Golgiho I. typ, neurony s rátkým neuronem mezi Golgiho II. typ.

Schopnosti regenerace

Neurony brzy po narození ztrácejí schopnost dělení. Po poškození těla buňky se neuron rozpadá. Schopny regenerace jsou pouze výběžky, ale jen za podmínky, že je zachována jejich myelinová pochva. Proto jsou poškození mozku a míchy bohužel často trvalá.