Jak spatřit neviditelného nepřítele, aneb diagnostika nádorových onemocnění

08.04.2021

Nádorové onemocnění je často neviditelným nepřítelem. To může mít za následek velmi tragický konec. Máme však spásu - kvůli neuvěřitelnému pokroku existuje možnost je věrohodně identifikovat a následně léčit. Ano, v tomto článku se dozvíte o vskutku velkém zázraku moderní medicíny - o diagnostických metodách, které již zachránily a stále zachraňují spoustu lidských životů.

Zobrazovací metody

Pomocí těchto metod je umožněno vytváření snímků vnitřka těla. To posléze lékařům napomáhá zjistit případnou přítomnost nádoru. Existuje jich celá řada, k nejznámějším patří: výpočetní tomografie, magnetická rezonance, nukleární medicína, pozitronová emisní tomografie, ultrazvuk a rentgen.

Výpočetní tomografie (též počítačová tomografie či CT) je metoda spočívající v podrobném zobrazení těla v tenkých vrstvách. To umožňuje vytváření trojrozměrných obrazů vnitřku těla. Obrazy jsou tvořené pomocí rentgenových paprsků. Při vyšetření pacient leží na stole, kolem kterého se pohybuje CT skener a vytváří snímky.

Při magnetické rezonancí (též MR, MRI) se využívá toho, že se protony vodíku chovají jako malé magnety. Když hovoříme o MR přístroji, jde o, zjednodušeně řečeno, uzavřený válcovitý magnet. Ten potom pomocí silného magnetického pole sbírá z protonů vodíku signály, ze kterých pak vytváří podrobné obrazce jednotlivých tkání. Během magnetické rezonance se pacient položí na stůl, který je vtlačen do dlouhé kulaté komory.

K diagnostice nádorů se využívá i nukleární medicína. Ta spočívá v tom, že pacient dostane malé množství radioaktivního materiálu. Ten protéká krevním řečištěm a shromažďuje se v určitých částech těla. To zaznamenává skener, který následně vytváří obrazy kostí či orgánů.

Pozitronová emisní tomografie (též PET) jako taková patří pod nukleární medicínu. Avšak z důvodu jejího častého využití zde bude uvedena zvlášť. Při ní se pacientovi podá určitá látka, která se nejvíce spotřebovává nádorem (nejčastěji glukóza). Ta se označí radioaktivním izotopem. Radioaktivní izotopy se následně nejvíce hromadí v nádorovém ložisku (z důvodu jejich velké metabolické aktivity), kde se při beta+ rozpadu produkují pozitrony (antičástice elektronu), které anihilují s elektrony za vzniku dvou fotonů. Tyto fotony (neboli ϒ záření) jsou poté zaznamenány pomocí detektorů uložených na prstenci kolem pacienta.

Ultrazvukové vyšetření (neboli sonografie) je založeno na vysokofrekvenčních zvukových vlnách, jež se odrážejí od tkání uvnitř těla a tím vytváří snímek zvaný sonogram.

Při rentgenovém vyšetření se využívají nízké dávky záření k vytváření snímků uvnitř těla. Obraz vzniká kvůli tomu, že rentgenové paprsky jsou v různých částech těla absorbovány jinak v závislosti na hustotě materiálu. (Čím hustší, tím tmavší.) V dnešní době je obzvláště znám pojem mamografie (= důkladný rentgen prsů).

Biopsie (bioptické metody)

Při těchto diagnostických metodách se z těla odebere část tkáně a následně prozkoumává pod mikroskopem. Tkáň lze odebrat mnoha způsoby - např.: bioptickou jehlou, trubičkou s optikou či pomocí chirurgického zákroku. Nejznámější bioptické diagnostické metody jsou kolonoskopie a bronchoskopie.

Při kolonoskopii se do tlustého střeva zavádí dutá trubice se sondou, která vytváří jeho vnitřní obraz.

Při bronchoskopii se trubice zavádí do průdušek.

Biochemické metody

Jestliže nemocný trpí nádorovým onemocněním, je do jeho krve, moči či stolice uvolňováno abnormální množství určitých látek. Těmto látkám se říká nádorové markery. Biochemické metody spočívají právě v jejich identifikaci.

Genetické metody

Jak je známo, nádory vznikají z mutací v DNA. Pomocí genetických metod se je lékař snaží nalézt.

Cytologické metody

U těchto metod se zkoumají tekutiny jako mozkomíšní mok či výpotek na přítomnost nebezpečných buněk.