Pumpa našeho života – Srdce

18.01.2021

[1]Za 24 hodin jím proteče asi 4000 litrů krve; během 70 let života dojde asi ke 2,5 mld. stahů a ochabnutí, díky nimž se 5,5 litru tělesné krve pumpuje do 96 000 kilometrů krevních cév[1]. Ano, mluvím o té úžasné pumpě. O pumpě, bez které bychom nemohli žít. Je až přímo neskutečné, co takový sval v naší hrudí dokáže!

OpenStax Anatomy and PhysiologyOpenStax, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons

Anatomie

Srdce, ačkoliv si hodně lidi myslí něco jiného, je uloženo ve středohrudí (pouze špička směřuje nalevo). Sídlí ve vazivovém vaku - perikardu.

Přepážkami síňovou a komorovou se rozděluje na dvě poloviny. Ty fungují jako jednotlivé pumpy; pravá polovina pumpuje odkysličenou krev z horní a dolní duté žíly do plicního oběhu, levá zase okysličenou krev z plicních žil do oběhu tělního.

Tyto poloviny se skládají z komor a předsíní (=síní), tj. pravá předsíň, pravá komora, levá předsíň, levá komora. Jelikož levá komora musí odvádět krev do celého těla, je zde myokard (=srdeční svalovina) nejsilnější - 12-14 mm.

Pro správný tok krve jsou přímo nezbytné srdeční chlopně. Ty zodpovídají za to, aby se krev nedostala, tam kam nemá. V lidském srdce jich je 4:

Trikuspidální chlopeň

Je mezi pravou síní a pravou komorou.

Pulmonální chlopeň

Je mezi pravou síní a plicní tepnou.

Mitrální chlopeň

Je mezi levou síní a levou komorou.

Aortální chlopeň

Je mezi levou síní a aortou.

Autor: MesserWoland - own work created in Inkscape, based on image by Yaddah, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1399394

Popis srdce:

Horní dutá žíla
Plicní kmen (plicní tepny)
Plicní žíly
Mitrální (dvojcípá) chlopeň
Aortální chlopeň
Levá komora
Pravá komora
Levá předsíň
Pravá předsíň
Aorta
Plicní chlopeň
Trikuspidální (trojcípá) chlopeň
Dolní dutá žíla

Histologie

Srdce je tvořeno třemi vrstvami. Jedná se o endokard, myokard a perikard.

Endokard je vnitřní vazivová strana srdce. Pokrývá ale nejen dutiny srdeční, ale i plynule přechází do cév. Taky tvoří srdeční chlopně.

Myokard je tou nejsilnější vrstvou srdce. Právě pomocí této srdeční svaloviny je krev vypuzovaná do oběhu. Nejsilnější myokard, jak už bylo zmíněno, je v levé komoře.

Perikard je vnější vakovitý obal srdce, pomocí jehož srdce nasedá na bránici. Je protkán žílami a tepnami, obsahuje tukovou tkáň a je vysoce nepružný.

Práce srdce

Nejprve si vysvětlíme rozdíl mezi systolou a diastolou. Systola je stah srdeční svaloviny, zatímco diastola je její uvolnění.

Srdce má vlastní automacii, je řízeno samo sebou. Rozlišujeme primární a sekundární pacemaker. Primární se nachází v ústí horní duté žíly, zatímco sekundární se nachází v pravé předsíni, u trikuspidální chlopně. Vzruch je šířen po Purkyňových vláknech. Ty probíhají mezi endokardem a myokardem.

Nyní se podíváme na srdeční cyklus:

Síně jsou uvolněné, postupně se naplňují krví.
Jelikož v síních roste tlak, cípaté chlopně se otevírají.
Síně se poté stlačí, krev z nich naplní komory.
Postupným stlačováním komor se zvýší tlak, čímž se cípaté chlopně zpětně uzavřou.
Když je krev v komorách vyšší, než-li v tepnách, otevřou se chlopně poloměsíčité.
Krev putuje dál, komory ochabují.
Uvolněné síně se znovu naplní krví a celý cyklus se zas a znova opakuje.

Nutritivní oběh srdce

Srdce musí být taky vyživováno. K tomu slouží věnčité (koronární) arterie. Okysličená krev se dostane věnčitými tepnami z aorty. Odkysličená krev je odváděna věnčitými žilami do pravé síně.

Nemoci srdce

Bohužel toto je obrovský problém, který bychom potřebovali řešit. Ano, choroby srdce jsou nejčastější příčinou smrti u nás - až 50% lidí umře na onemocnění tohoto orgánu.

K nemocem patří: ischemická choroba srdeční (na tu se umírá nejvíce), infarkt, infekční endokarditida, srdeční arytmie, vady srdečních chlopní, vrozené srdeční vady.