Rakovina není verdiktem smrti, aneb způsoby léčby nádorových onemocnění

29.03.2021

I dnes si mnoho lidi myslí, že rakovina je verdiktem smrti. Není tomu tak! Dnes již máme spoustu způsobů jak nádorová onemocnění léčit. V tomto článku se o tom můžete sami přesvědčit.

Základní informace

V poslední době došlo k neuvěřitelnému nárůstu způsobů léčby nádorových onemocnění. Léčebné strategie jsou závislé na několika faktorech. A to hlavně na typu a stadiu nemoci, celkovém zdraví pacienta a jeho preferencích. Záměr léčby může být kurativní, kdy je snahou nemoc kompletně vyléčit, potenciálně kurativní, kdy se usiluje o kompletní vyléčení nemoci, ale s nejistým výsledkem a bohužel někdy jen paliativní, kdy se zmírňují symptomy nemoci a zlepšuje a prodlužuje pacientův život.

Chemoterapie

Při této formě léčby se využívají chemické sloučeniny s protinádorovým účinkem - cytostatika. Chemoterapie se buď používá samostatně, nebo kombinovaně s dalším druhem terapie. Velkým záporem této léčby je to, že nepostihuje jen nádorové buňky, ale i ty zdravé.

Radioterapie

U radioterapie se ke zničení nádorových buněk používají vysoce výkonné energetické paprsky, jako například rentgenové paprsky. Záměr této léčby spočívá ve zbavení nádorových buněk schopnosti neomezeného buněčného dělení. Při tom se však, narozdíl od chemoterapie, šetří okolní zdravá tkáň. Pokud je zdroj záření mimo tělo pacienta, jedná se o radioterapii zevní (= teleterapie), pokud je uvnitř těla pacienta, je to radioterapie vnitřní (= brachyterapie).

Hormonální léčba

Pomocí hormonální léčby se prostřednictvím specifických hormonálních receptorů buď blokují nebo úplně odstraní hormony, které podporují růst nádoru. Tato forma léčby je většinou tělem dobře tolerovaná a její užití je buď samostatné, nebo sekvenčně s chemoterapií.

Cílená léčba

Táto léčebná metoda spočívá v přesné identifikaci a napadení určitých typů rakovinných buněk za pomocí léků či dalších látek. Hlavní úkolem je ovlivnění aktivity specifických molekul, které mají význam pro přežití, proliferaci (= hojné množení, bujení) a šíření nádoru. Cílená léčba se může použít sama, ale i v kombinaci s jinými způsoby léčby.

Imunoterapie

Imunoterapie, též známá jako biologická léčba, dělá nádor "viditelným" pro imunitní systém. To je důležité proto, že nádor je jináč pro imunitu takřka "neviditelný", což vede k tomu, že se může nekontrolovatelně množit.

Onkochirurgie

Cílem chirurgického výkonu je celkové odstranění nádoru, nebo alespoň jeho co největší část. Tato metoda je nejdůležitější pro většinu pacientů se solidními nádory (= pevná ložiska tvořena nádorovými buňkami).

Genová terapie

Genová terapie se zakládá na zavádění nových genů do rakovinné buňky nebo okolní tkáně, které způsobují zničení nádoru nebo zpomalení jeho růstu. Hlavním záměrem je kompenzace či oprava abnormálního genu nebo vytvoření v buňce prospěšného pro léčbu proteinu. Proto aby se mutace dále nedědili je vše omezeno na buňky somatické (= tělní). Genová terapie zárodečných buněk je ve většině států zakázaná.

Nukleární medicína

Velká účinnost nukleární medicíny je zajištěna jejím přímým působením na nádorové buňky. To je dané samotným procesem léčby - lék po injekci rozpoznává nádorem postižené buňky, lepí se na ně, přímo jím dodává záření a způsobuje jejich smrt.

Intervenční radiologie

Pomocí intervenční radiologie se provádí minimálně invazivní zákroky naváděné různými zobrazovacími metodami. K léčbě nádorových onemocnění se používá celá řada různých technik. Jedná se například o ablaci (= pálení nebo zmrazení nádoru), embolizaci (= přerušení přívodu krve do nádoru nebo jeho cílená léčba pomocí chemoterapie nebo radioaktivity) a nevratnou elektroporaci (= děrování otvorů v nádorech elektrickými proudy).

Někdy se tato forma léčby doporučuje, když pacient není vhodný pro operaci.

Termoterapie

Termoterapie (též hypertermie) je typem léčby, při které se oblast nádoru ohřívá na teploty kolem 41 - 45 °C. Ohřátí nádoru způsobuje poškození proteinů a struktur v jeho buňkách, zpomaluje dělení nádoru a zhoršuje jeho prokrvení. Dnes tato forma léčby ještě není široce dostupná a je studována v klinických studiích.

DALŠÍ ČLÁNKY: