Tekutý orgán lidského těla – Krev

20.03.2021

Neustále cirkulící tekutina. Rozvádí pro nás živiny, kyslík, odvádí oxid uhličitý, odpadní látky. Drží nás při životě. Je neustálým bojištěm, kde se odehrává spousta smutných i veselých hrdinských příběhů. Příběhů bitev za náš život.

Pojďme se spolů podívat do tajů našeho tekutého orgánu!

Základní informace

Když mluvíme o krvi, jde o červenou, neprůhlednou a vazkou kapalinu. I přesto, že je občas krev označována za tkáň pojivovou, jedná se o tkáň tekutou. Průměrný objem krve u dospělého člověka je 5,5 litrů. Ženy, kvůli tomu, že mají méně červených krvinek, disponují o 10% menším objemem krví, než muži.

Funkce krve

Tato tkáň je vysoce specializovaná a je pro lidské tělo nenahraditelná. Transportuje k buňkám kyslík, živiny (bílkoviny, tuky, cukry), vitamíny, hormony a minerální látek. Zároveň odvádí odpadní látky (například oxid uhličitý). Krev disponuje klíčovou roli v imunitních reakcích. Dále má také termoregulační funkci, udržuje homeostázu, neboli stálost vnitřního prostředí a zastavuje krvácení.

Složení krve

Krev se skládá z 57% procent krevní plazmy a 43% krevních buněk. Kek krevním buňkám patří červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky.

Krevní plazma je tekutou složkou krve. Nenachází se v ní krevní buňky a její pH činí 7,14. Průměrný dospělec má 2,8 - 3,5 l krevní plazmy, což je přibližně 5% procent tělesné hmotnosti. Většinu krevní plazmy tvoří voda - až 91%, zbytek je tvořen rozpuštěnými látkami. Největší zastoupení mezi rozpuštěnými látkami mají plazmatické bílkoviny (plní nenahraditelnou funkci při transportu látek). Rovněž zde jsou rozpuštěné anorganické soli a glukóza.

Červené krvinky jsou bezjaderné buňky kruhovitého tvaru. Jejich hlavní složkou je hemoglobin. Jedná se o bílkovinu, na kterou je vazano červené barvivo hem. Zde je potom, ve formě centrálního atomu, obsaženo dvojmocné železo, na které se váže kyslík či oxid uhličitý. Erytrocyty, jak jsou jinak červené krvinky nazývané, vznikají v kostní dřeni a po 4 měsících v krevním řečišti jsou v místě svého vzniku a ještě ve slezině likvidovány.

Bílé krvinky (též leukocyty) jsou průsvitné jaderné buňky s klíčovou rolí v obranných reakcích. Jsou tvořené v kostní dřeni. Podle obsahu granul (= barvitelná zrníčka) v cytoplazmě se dělí na granulocyty a agranulocyty. Granulocyty tyto granule ve své cytoplazmě mají. Jsou schopny fagocytózy (= pohlcování), kterou využívají proti cizorodým částečkám proniklých do organismu. Dále se klasifikují na neutrofilní granulocyty (tyto bílé krvinky jsou vůbec nejpočetnější), eozinofilní granulocyty a bazofilní granulocyty. Agranulocyty tyto granule již neobsahují. Dělí se na lymfocyty a monocyty. Lymfocyty jsou druhou nejpočetnější skupinou leukocytů a mají v imunitě centrální význam. Podle funkcí se diferencují na T-lymfocyty (regulují imunitní odpověď) a B-lymfocyty (zajišťují tzv. buněčnou imunitu). (Více zde.) Monocyty jsou nezralé krevní buňky, které se během svého vývoje přeměňují na makrofágy. U monocytů jde o největší krevní buňky v lidském těle.

Pokud mluvíme o krevních destičkách (neboli trombocytech), nejde o opravdové buňky. Jsou to totiž jen úlomky z megakaryocytů. Trombocyty mají významnou roli při zástavě krvácení. Tento proces se uskuteční pomocí tzv. krevní zatky.

Krevní skupiny

Podle AB0 systému známe 4 skupiny - A, B, AB, 0. Ty určujeme podle antigenů a protilátek. Antigeny (též aglutinogeny) se nachází na membráně erytrocytů. U skupiny A jsou A antigeny, u B jsou B, u AB A i B a u 0 žádné. Protilátky (též aglutininy) pro změnu najdeme v cytoplazmě. U skupiny A jsou anti-B protilátky, u B anti-A, u AB žádné a u 0 anti-A i anti-B.

Rh systém určuje dvě skupiny krve, závislé na tzv. Rh faktoru. Rh faktor celým názvem zní Rhesus faktor. Je pojmenován podle druhu opice, u které byl poprvé objeven. Rh- a Rh+ se určuje v závislosti na přítomnosti D antigenu. (Tzn. Rh+ - D antigen přítomný, Rh- - D antigen chybí.) Rh negativní lidé nemohou přijímat Rh pozitivní krev, jelikož by si proti D antigenu vytvořili protilátky. To může znamenat velký problém při těhotenství, poněvadž Rh- žena může mít Rh+ dítě. Kvůli tomu se matkám s Rh- preventivně aplikuje anti D imunoglobulin, který zabrání tvorbě protilátek.

Avšak tyto skupiny stále nejsou všechny, protože kromě základních antigenů A a B se na červených krvinkách nachází i další antigeny. [1]V současné době existuje 41 formálně registrovaných systému krevních skupin.[1] [2] Pokud bychom detailně vyšetřili antigeny v krvi člověka, byla by kombinace jeho antigenů zcela jedinečná, stejně jako otisk palce.[2]

DALŠÍ ČLÁNKY: