Z čeho jsme sešití, aneb tkáně lidského těla

13.03.2021

Tak jako pro oblečení jsou potřebné určité druhy látek, pro orgány jsou různé druhy tkání. Každá tkáň plní nezaměnitelnou funkcí a můžeme s absolutní jistotou říci, že bez schopnosti buněk vytvářet tkáně bychom ani nemohli jako druh vzniknout.

Zajímate se o histologií či histopatologií? Chcete zjistit jak tělo vypadá na mikroúrovni? Tak to je skvělé! Jste tu správně!

Základní informace

Tkáně jsou skupiny buněk, které mají podobnou strukturu a společně provádějí určitou funkci. Každý orgán v lidském těle je tvořen několika druhy tkání. Studiem tkání se zabývá histologie, studiem patologicky změněných tkání histopatologie. Známe 5 typů tkání: epitelová tkáň, pojivová tkáň, svalová tkáň a nervová tkáň.

Epitelová tkáň

Epitelová, též krycí tkáň, je tvořena na sebe těsně naléhajícími buňkami. Většinou mezi sebou mívají pevné spojení a minimum mezibuněčné hmoty. Epitely pokrývají povrchy organismů, vystýlají dutiny jejich těl a ty specializované chrání jiné tkáně nebo slouží pro vstřebávání či sekreci.

Jestliže epitelovou tkáň dělíme podle tvaru buněk a podle počtu jejich vrstev, jedná se o jednovrstevný epitel a vícevrstevný epitel. Jednovrstevný epitel se dále dělí na plochý (též dlaždicový; jsou jím vystýlané dutiny, tvoří vnitřní stranu cév), krychlový (též kubický; vytváří hlubší vrstvy pokožky), válcový (též cylindrický; je na vnitřní straně střeva) a válcový řasinkový (nalezneme ho ve vejcovodech či uvnitř dýchacích cest) . Vícevrstevný epitel dělíme na dlaždicový (formuje povrchovou vrstvu kůže), krychlový (jsou na vývodech potních žláz), cylindrický (je v močové trubici) a přechodný (vnitřní vrstva močového měchýře).

V případě, že ji klasifikujeme podle funkce, jedná se o epitel krycí a výstelkový, epitel žlázový, epitel resorpční, epitel respirační a epitel smyslový. Epitel krycí a výstelkový, jak již z názvu plyne, kryje tělo a vystýlá dutiny. Za úkol ma ochranu povrchu těla a orgánů. Epitel žlázový má sekreční funkci. Je základem žlaz, které mají schopnosti tvořit určité látky. Epitel resorpční má za práci vstřebávání látek z vnějšího prostředí. Respirační epitel vytváří výstelku alveolů (plicní sklípky). Epitel smyslový přijímá podněty z vnější prostředí a předává je CNS (centrální nervová soustava).

Pojivová tkáň

Je známá také jako tkáň podpůrná. Na starosti má spojení či izolaci orgánů, vyplňuje mezi nimi prostory a slouží také jako zásobárna energie.

V této tkáni nalézáme vlákna kolagenní (tuhá a pevná), elastická (pružná) a retikulární (mají síťovou strukturu).

Tkáň se dále člení na vazivo, chrupavku a kost.

Vazivo se skládá z buněk zvaných fibrocyty. Je to velmi měkká a poddajná tkáň se schopností se napínat. Dále se třídí na vazivo tuhé (též kolagenní; najdeme ho ve šlachách, kloubech a ve vazech), řídké (je to rosolovitá hmota, která tvoří obaly orgánů), elastické (je součástí pružných vazů na páteři), tukové (tvoří jej buňky s kapkou tuk v cytoplazmě) a síťovité (též retikulární; tvoří prostorovou síť, která je základem orgánů a tkání, jako například mízní uzliny, kostní dřeň či slezina).

Chrupavka je složena z chondrocytů. Sama o sobě neobsahuje žádné cévy či nervy. Ty jsou uloženy ve vazivovém obalu - perichondriu. Dělí se na chrupavku sklovitou (též hyalinní či kloubní; je průhledná a velmi tvrdá; okrývá knce kostí, z ní jsou tvořeny chrupavky hrtanu a průdušnice), elastickou (je velmi pružná, tvoří ušní boltec a hrtanovou příklopku) a vazivovou (velmi pevná a odolná, tvoří nitrokloubní destičky nebo také meziobratlové ploténky).

Osteocyty tvoří kostní tkáň. Velmi velká tvrdost této tkáně je dána přítomností mimo organických i anorganických látek (a to hlavně solí vápníku a fosforu). Kost vzniká procesem zvaným osifikace (= kostnatění).

Svalová tkáň

Třídí se na svalovinu hladkou, příčně pruhovanou a srdeční. Hladkou svalovou tkáň najdeme v orgánech a ve stěnách cév. Tvoří ji vřetenovité jednojaderné buňky. Tato svalovina je vůli neovladatelná. Příčně pruhovaná svalovina je též označována jako kosterní. Je tvořena vláknitými vícejadernými buňkami. Pokrývá ji fascie (česky povázka). Tuto svalovinu již ovládáme vůlí. Srdeční svalovina je i přesto, že se na první pohled jeví podobná příčně pruhované, dost odlišná. Narozdíl od svaloviny příčně pruhované, má srdeční mnohem kratší silnější vlákna, které jsou propojeny cytoplazmatickými můstky, v buňkách je přítomno pouze jedno jádro a není ovládána vůlí.

Nervová tkáň

Nervová tkáň sestává z dvou typů buněk - neuronů a gliových buněk. Neuron je buňka hvězdicového tvaru s výběžky dvojího typu - dendritů (krátké keříčkovité rozvětvené výběžky) a axonů (též neurity; dlouhé, ne tolik rozvětvené výběžky). Gliové buňky, označováné rovněž jako buňky podpůrné, v mozku slouží k vytváření vhodných podmínek pro funkci neuronů.

Tekutá tkáň

Sem patří krev, tkáňový mok a lymfa (neboli míza). Krev se někdy řadí k pojivové tkáni. Za úkol má dopravu živin a stopových prvků do ostatních tkáni. Tkáňový mok je tekutina, která vyplňuje prostory mezi ostatními tkáněmi. Když se bavíme o míze, jde vlastně o tkáňový mok pohybující se v lymfatických cévách.

DALŠÍ ČLÁNKY: